Přidat RSS kanál Aktualit

V pěti univerzitách ve Velké Británii se prováděly experimenty na téměř milionu zvířat

16.03.2016

Organizace Cruelty Free International zveřejnila informace o pěti britských univerzitách, které v roce 2014 použity nejvíce zvířat pro pokusy. Podle nejnovějších údajů je každá z pěti dotazovaných britských univerzit zodpovědná za provedení experimentů na více než 150 000 zvířatech ročně. Univerzity v Oxfordu, Edinburghu, University College a King's College v Londýně a Cambridge použily při pokusech v roce 2014 celkem 930 126 zvířat. Univerzity se na testování na zvířatech v Británii podílejí zhruba 50 %. Pokusy byly prováděny na mnoha druzích zvířat včetně opic, králíků, ovcí, morčat, fretek, ryb, ptáků, žab, potkanů a myší.

V průběhu experimentů na primátech, prováděných na některých univerzitách, opice nedostávaly vodu ani potravu, měly chirurgicky zavedené elektrody v lebkách i ve svalech na pažích, rukách a prstech, nebo byly uzavřené v plastových boxech, zatímco byly cíleně vystaveny velmi hlasitým zvukům.

Další obzvláště znepokojivé experimenty spočívaly v tom, že potkanům byla injekcí aplikována kyselina, která poškozuje mozek, nebo byly uzavřeny v plastových trubkách a nuceny plavat 10 minut ve válci s vodou, poté jim byla uťata hlava a byly rozpitvány. Březím ovcím byl během celé doby březosti dvakrát týdně injekcí aplikován testosteron, zatímco jiným byly chirurgicky propíchnuty vaječníky.

Příklady experimentů:

Univerzita v Oxfordu

Aby se vědci dozvěděli, jak mozek rozhoduje v závislosti na odměně, uspali čtyři makaky rhesus a do lebek jim chirurgicky implantovali zařízení, které drží hlavu nehybně na místě v tzv. židli pro primáty. Dva měsíce po operaci byly opice upevněny na zmíněné židle a byly nuceny plnit opakované behaviorální úkoly. Zároveň jim prováděna magnetická rezonance mozku. Před započetím experimentů jim byla odpírána voda, aby pak lépe pracovaly za odměny v podobě malého doušku ovocné šťávy. Opice si musely vybrat ze dvou obrázků na obrazovce, a když si vybraly ten správný, dostaly odměnu. Neví se, jak dlouho série pokusů trvala, jak dlouho se na opicích experimentovalo nebo co se jim po ukončení studie stalo. Existuje mnoho dobře zdokumentovaných studií s lidskými dobrovolníky, kteří plnili různé úlohy, zatímco byly jejich mozky monitorovány. Pokud jsou možné pokusy na lidech, proč jsou takto využívány opice? Autoři zároveň přiznávají, že ačkoliv dokázali identifikovat, které oblasti mozku jsou za učení se formou odměn zodpovědné, tomu, jak celý proces funguje, stále úplně nerozumějí.

Univerzita v Edinburghu

Potkani byli využiti v pokusu, pomocí kterého se mělo zjistit, zda stres v těhotenství zvyšuje pravděpodobnost, že budou potomci trpět poruchami nálad, jako jsou např. deprese. Březí samice potkanů byly umístěny do klece s agresivním cizím potkanem, aby byly vystresovány. Jejich vnoučata byla potom vystavena sérii krutých behaviorálních testů. Jedné skupině potkanů byla do krční žíly implantována trubice, která usnadňovala častý odběr krve. Poté byla zvířata umístěna na 30 minut do plastové trubky, kde se nemohla hýbat, a následně jim byla odebrána krev k měření úrovně stresu. Jiná skupina potkanů byla využita v různých testech ke zjištění, zda vykazují úzkostné či depresivní chování. Tyto testy zahrnovaly nucené plavání ve vodním válci z plastové trubky po dobu 10 minut, nebo dokud potkani nepřestali plavat. Poté jim byly useknuty hlavy a vyňaty mozky k další analýze. Tyto druhy testů jsou extrémně kruté a nelze určit, zda zvířata v těchto experimentech skutečně prožívají podobné pocity, které prožívají lidé s depresemi a jinými poruchami nálad. Dokonce i u pacientů se stejnou poruchou mohou být skryté příčiny a klinické symptomy velmi různé.

Badatelé dále využili ovce k pokusům, které je měly naučit více o chirurgické léčbě syndromu polycystických ovarií (PCOS) u žen. PCOS je hlavní příčinou neplodnosti a často je léčen léky spouštějícími ovulaci. Méně známá metoda k vyvolání ovulace je chirurgická procedura zvaná diatermie ovarií, při které se zničí části vaječníků laserem. Březím ovcím byl po celou dobu březosti dvakrát týdně injekčně aplikován testosteron, aby se u jejich nenarozených mláďat vyvolal PCOS. Narození samečci byli ze studie vyřazeni, zatímco samičky byly odchovány do téměř dvou let. Poté podstoupily chirurgickou léčbu PCOS, která zahrnovala laserové proděravění vaječníků. Některé ovce byly zabity po 24 hodinách, jiné až pět týdnů po operaci. Vaječníky všech ovcí byly v anestézii odstraněny před jejich usmrcením. Operace v tomto experimentu byly neúspěšné, protože u ovcí ovulaci nevyvolaly. Autoři uvedli, že hormonální změny způsobené operací nestudovali, protože ty již byly „dobře zaznamenány u žen“. Rovněž přiznali, že studie PCOS u ovcí vhodně neznázorňuje stav u většiny žen a že by možná mohla být užitečná pouze pro zjišťování stavu „obéznějších žen s PCOS“.

University College v Londýně

Dva makakové rhesus byli využiti v experimentu, který měl zjistit, jak fungují tzv. zrcadlové neurony. Zrcadlové neurony jsou nervové buňky, které se zapojí, když zvíře předvádí úkon, zatímco se dívá, jak někdo jiný předvádí ten samý úkon. Tyto nervové buňky byly poprvé objeveny u opic v 90. letech minulého století, stále však není jasné, jestli existují i u lidí. Opicím byly chirurgicky implementovány do mozku, paží, dlaní a prstů elektrody. Potom byly nuceny zúčastnit se dvou experimentů, aby dostaly odměnu (není zde uvedeno, jestli odměnu v podobě potravy nebo vody, ale s největší pravděpodobností jim byla odpírána potrava i voda, aby byly k výkonu motivovány). V prvním experimentu musely opice sedět před kolotočem, na němž byly připevněny tři různé objekty. Když se jeden z objektů rozsvítil, opice se měla pokusit ho chytit. V druhém experimentu nesměly opice hýbat rukama, zatímco experimentátor předváděl stejný úkon, resp. snažil se chytit rozsvícený objekt. Z obou experimentů byly vyhodnocovány záznamy z elektrod implantovaných do mozku a do svalů zvířat. Co se se zvířaty dělo po ukončení studie není zaznamenáno. Podobné experimenty (ale s magnetickou rezonancí) byly provedeny u lidí a stále se neví, zda u lidí tyto neurony existují nebo ne. Vědci rovněž zjistili, že zrcadlové neurony nejspíše nejsou tak důležité, jak se předpokládalo.

King’s College v Londýně

Potkani byli využiti ve studii, která měla určit, zda poškození té části mozku, která by mohla být zodpovědná za kontrolu psychického stresu a obezity, může ovlivnit nástup období puberty u lidí. Mláďata samičího pohlaví byla po odstavení krmena standardním nebo nadměrným množstvím potravy a byly u nich pozorovány první známky puberty (hlavně menstruace). Po nastoupení puberty absolvovala denně po dobu 12 dní vaginální výtěr. Když bylo potkanům 21 dní, byly jim poškozeny mozky injekčním podáním kyseliny. Jiné skupině potkanů implantovali vědci do mozků trubičky, aby se léky ovlivňující mozek daly aplikovat snadněji. Po šesti dnech byli potkani nuceni chodit po rotující tyči, aby se hodnotil jejich smysl pro rovnováhu a koordinační schopnosti. Poté podstoupily behaviorální testy hodnotící míru úzkosti a sociální chování. V jednom testu byl každý potkan nejprve tři hodiny izolován, načež se umístil na 20 minut do klece s jiným potkanem, aby se pozorovalo bojovné chování. Po experimentu byly potkanům useknuty hlavy a odebrány mozky. Z 28 potkanů, kterým byl poškozen mozek, bylo 9 vyřazeno, protože jejich mozky byly příliš poškozeny nebo byly poškozeny jinak, než bylo požadováno. Potkani s poškozeným mozkem více přibírali, rychleji dosahovali puberty a méně se zajímali o sociální interakce a hry. Kvůli velkým rozdílům v anatomii mozku, sexuálním vývoji a emocionálních zážitcích mezi potkany a lidmi se dají výsledky tohoto krutého a přespříliš zjednodušujícího výzkumu jen těžko aplikovat na lidi.

Universita v Cambridge

Ve snaze napodobit lidské úzkostné poruchy bylo 39 kosmanů (20 samiček a 19 samečků) využito v sérii experimentů, které byly situovány tak, aby se opice cítily ohroženy. Opice byly odděleny od svého druha, se kterým žily v kleci, načež do místnosti přišel neznámý člověk, postavil se blízko jejich klece a 2 minuty na ně zíral. Poté byly opice vystaveny testu, při kterém jim byl do klece vložen box s gumovým hadem představujícím kobru. Zaznamenávaly se reakce kosmanů. Někteří z nejvíce a nejméně úzkostlivých kosmanů byli využiti ve třetím experimentu, kdy byli uvězněni v průhledném plastovém boxu a nepředvídatelně byli vystaveni velmi hlasitým zvukům (105 dB). Během těchto testů se kosmani snažili utéct, skákali a vřeštěli strachy. Poté byli vystaveni děsivým behaviorálním testům, při kterých byly některým z nich odebrány vzorky tekutiny z mozku. Do břicha se jim také implementovaly zdroje k měření tepové frekvence a podstoupili pod anestezií skenování mozku. Účelem tohoto experimentu bylo zjistit, zda se dají kosmani využít jako náhrada za lidi k bližšímu studiu toho, jak změny v mozku ovlivňují vývoj úzkostných poruch. Nejlepší způsob, jak studovat lidské poruchy, je ale samozřejmě pozorování samotných lidí. Existuje již celá řada studií úzkosti u lidí, včetně těch s využitím strachu z hadů. Autoři samotní přiznávají, že není jasné, jak přesně tyto hrubé testy na kosmanech korespondují se znaky úzkosti studovaných u lidí. Podobné pokusy na opicích na univerzitě v Cambridgi již nedávno proběhly.

Ve snaze napodobit riskantní rozhodovací procesy spojované s gamblerstvím u lidí, podstoupili dva makakové rhesus operaci, při níž se jim do mozků implantovala zařízení, která měla jejich hlavu udržet nehybně na místě v tzv. židli pro primáty. Do této židle byli potom pevně připoutáni 30 cm od obrazovky počítače. Opice byly nuceny spolupracovat a podílet se na něčem, o čemž se badatelé zmiňují jako o „hazardním úkolu“, aby odměnou dostali ovocný džus, což naznačuje, že jim byla před pokusem odpírána voda, aby byly správně motivovány. Po několik týdnů byly nuceny zúčastnit se tisíců takovýchto úkolů. Již dříve byly pokusy za stejným účelem prováděny na lidských dobrovolnících, aby se zjistilo, jak a proč lidé riskantní rozhodnutí dělají.

»zpět do archivu aktualit

Aktuálně

Připojte se k pochodům

16.11.2018

srdečně Vás zveme na protestní pochody "Politici! Cirkusy se zvířaty nechceme", které proběhnou souběžně ve středu 21.11. a to hned ve třech velkých městech ČR. 
Konkrétně v PrazeBrně a Olomouci.

Chcete vědět více?

Otevřený dopis organizací na ochranu zvířat

08.11.2018

Po vyjádření Ministerstva zemědělství, že plánuje zákaz vystupování zvířat v cirkusech, začaly cirkusy se zvířaty mobilizovat své síly. N adresu ochránců zvířat zaznívají nelichotivé komentáře i nepřímá obvinění z vypouštění zvířat, násilností či žhářství. Kampaň je prý vedena proti cirkusákům, a ne proti cirkusům. Údajně hrozí zabití tisíců zvířat a aktivistům je to prý jedno, protože jejich sloganem je „lepší mrtvý, než žít v zajetí“. Nechybí ani obvinění, že kampaň je vedena na objednávku jedné vládní politické strany. Zakládají se ale tato tvrzení na pravdě?

Chcete vědět více?

Nový Zpravodaj Svobody zvířat III/2018

17.10.2018

Vychází podzimní číslo našeho čtvrtletního zpravodaje. V úvodním článku jsme se zaměřili na obchod se žirafími produkty.

Chcete vědět více?

»všechny aktuality

© 2009 Svoboda zvířat ¦ Všechna práva vyhrazena - organizace na ochranu zvířat

Design © Hanja.eu ¦ výroba webových stránek ANT studio